Podzemí Pekařská 26

Dům č. 26 byl posledním jednopodlažním domem na Pekařské ulici v Brně.

Obytný dům na Pekařské ulici 26 v Brně byl poslední jednopatrovou budovou celé ulice, která připomínala svou dispozicí historickou zástavbu v oblasti. Přestože pro člověka procházejícího po ulici nebyl dům zvlášť nápadný, při pohledu z výšky vystupoval nad domem z masy okolních budov zející otvor o výšce několika pater. Dům samotný pak oproti svému níže položenému sousedu vyčníval přibližně dva metry do Pekařské ulice, čímž dodržoval uliční čáru vzniklou při vybudování ulice v době baroka po skončení třicetileté války. Sám dům byl mladší a pocházel pravděpodobně z počátku 19. století.

Půl kilometru dlouhá zárubní zeď lemuje zadní trakty domů na Pekařské ulici. Téměř na každém dvorku je v ní vstup do podzemí.

Od většiny později postavených budov na Pekařské ulici se dům sbouraný v říjnu 2013 lišil nejen vzdáleností od středu ulice (všechny mladší budovy se v této části ulice stavěly dál od vozovky, čímž dochází už dvě staletí k postupnému rozšiřování ulice), ale také svojí výškou. Na první pohled totiž není patrné, že podlahy domu ležely přibližně o dva metry výše oproti současné niveletě chodníku, která vznikla zahloubením ulice (zárub) při její rekonstrukci v průběhu 19. století.

Novostavba bude zahloubená pod zem, současný terén je srovnán s ulicí. Původní niveletu naznačuje již jen kousíček opěrné zdi vpravo od žebříku.

Stejně jako všechny domy na Pekařské ulici, skrýval i dům s orientačním číslem 26 v zadním traktu svůj dílek dlouhé zárubní zdi táhnoucí se skrytě středem bloků od nejvyšších domů na Husově ulici až k Mendlovu náměstí. Ulice Leitnerova překonává tuto zeď poměrně strmým schodištěm, na jiném veřejně přístupném místě se s ní nelze setkat, nicméně je spolehlivou zárukou mnoha podzemních prostor, které kolmou zeď využívají jako portál pro výstup na povrch. Prakticky za každým domem na Pekařské ulici se tak nachází menší či větší podzemí, mezi nejznámější patří tramvajová štola a podzemí bývalé továrny Fruta.

Jediný sklep, do kterého jsme se dostali, slouží jako útočiště stavařům. Div, že tu neležela nakousaná svačina.

S kamarádem ¥ jsme do přístupné části tohoto podzemí pronikli v pozdní večer 9. listopadu 2013, kdy demolie domu postupně začala přecházet ve výstavbu nové budovy. Terén byl již z větší části odtěžen tak, že původní výška domu nebyla zjistitelná, poměrně snadno se ale pomocí stavebních žebříků dalo dostat ke dvojici dveří vedoucích do zárubní zdi. K našemu zklamání byly levé dveře uzamčeny, nicméně za pravýcm vstupem se skrývala místnot o rozměrech přibližně 3 m × 6 m, provizorně užívaná stavebními dělníky.

Příslib pokračování podzemního systému jsme nemohli využít. Větrací otvor vedoucí do nižších pater byl příliš úzký a dveře do vedlejšího sklepa zamčené.

Téměř s jistotou lze tvrdit, že relativně malá zaklenutá místnost je pouze zlomkem složitějšího podzemního systému, který se v tomto místě nachází, neboť v levém zadním rohu je nápadný odvětrávací a možná také drenážní otvor vedoucí do nižších pater sklepení, připomínající svým stylem prostupy mezi patry v nedalekém podzemí Fruty. Svojí velikostí nám žel neumožnil protáhnout se do větší hloubky a tedy nezbývalo než další průzkumy ukončit.

Související články:
Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/dalsiclanky.php on line 129	Téma: Brněnské podzemí Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…